ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.
Nově navrhovaná právní úprava zákona o pohřebnictví (obsahující i změny souvisejících zákonů), shrnutá do deseti nejdůležitějších tezí, má předpoklady k tomu, aby byly i s využitím zahraničních zkušeností vhodným způsobem respektujícím ústavní pořádek vymezeny rámcové podmínky právních vztahů dotčených aktérů. Za nejcitlivější část návrhu novely zákona o pohřebnictví lze po prvním jednání pracovní komise MMR pro novelu zákona o pohřebnictví označit změnu právní úpravy nakládání s dětmi zemřelými před narozením, tj. tezi třetí, a především devátou. V současnosti se s nimi zachází podle naprosté libovůle, takže jsou zbavovány lidské důstojnosti.
V předložených tezích návrhu novely zákona o pohřebnictví byl formulován cíl "posílit roli MMR". Domnívám se však, že by při odborné diskuzi nad navrhovanou novelou mělo být bráno v potaz, co bude skutečným výsledkem odborné diskuze. Ve skutečnosti se totiž bude vytvářet budoucí podoba, a možná dokonce i existence, přenesené působnosti státu v oblasti řádného pohřbívání všech lidí, včetně těch nejmenších z nás - mrtvě narozených dětí. Antropocentrismus zákona o pohřebnictví je podstatným znakem demokratického právního státu.
Závěrem lze novelu stručně shrnout do těchto bodů:
-
posílit ochranu práv člověka po jeho smrti ve veřejnoprávní oblasti
-
zajistit komplexní veřejnoprávní kontrolu v pohřebnictví
-
nečinit rozdíl v respektování práva na důstojné zacházení s těly mrtvě narozených a živě narozených dětí
-
omezit plošnou regulaci cen v pohřebnictví
