48
Zanedbané hroby: Kdy může obec zasáhnout a co hrozí nepečujícím uživatelům?
ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.
Na hřbitově řešíme uživatele hrobů, kteří soustavně zanedbávají sečení jejich plochy a péči o náhrobek. Je možné, aby obec na těchto hrobových místech vysokou trávu sama posekala, nakloněný náhrobek položila na hrob a pak požadovala po uživateli náhradu?
Obec může řádem veřejného pohřebiště, nebo jednotlivým nájemcům nájemní smlouvou, ukládat povinnosti k zajištění udržování zeleně, pevnosti a čistoty hrobů a uliček mezi nimi, k ochraně životního prostředí, veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám návštěvníků hřbitova.
Takto je možné například uložit obecnou povinnost kosit travní porost na hrobových místech v určitých časových intervalech. V případě zanedbaného travního porostu a jiné vegetace je dále možné uplatnit zvláštní skutkovou podstatu přestupku podle zákona o některých přestupcích nebo podle zákona o rostlinolékařské péči.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) a § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku v místech určených k pohřbívání. Tyto podmínky uložené v řádu veřejného pohřebiště musejí být v souladu se zákonem o pohřebnictví schváleny statutárním orgánem obce v roli provozovatele pohřebiště i místně příslušným krajským úřadem a zveřejněny na pohřebišti v místě obvyklém.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Porušení této povinnosti je přestupkem dle ustanovení § 79b odst. 1 písm. a) zákona o rostlinolékařské péči, za jehož spáchání lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 30 000 Kč, právnické nebo podnikající fyzické osobě lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč dle ustanovení § 79f odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Vedle výše uvedeného veřejnoprávního postupu v případě neudržovaných a zarostlých hrobů nebo hrobek je možný taktéž soukromoprávní postup podle nájemní smlouvy (smluvní pokuta) nebo občanského zákoníku. Soukromoprávní obrana podle občanského zákoníku spočívá na rozdíl od veřejnoprávní, která má především donucovací a sankční povahu, na principu náhrady škody a majetkového vyrovnání mezi dvěma subjekty, z nichž jeden neoprávněně narušil majetková práva druhého.
Na základě článku 11 Listiny základních práv a svobod platí, že vlastnictví zavazuje, tj. nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Občanský zákoník tuto zásadu dále rozvádí v ustanoveních § 2900 OZ a následujících, která zakotvují tzv. obecnou prevenční povinnost, podle níž je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž dle ustanovení § 2910 téhož zákona škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
V rámci soukromoprávní odpovědnosti je taktéž možné využít specifického institutu tzv. sousedských práv podle ustanovení § 1012 a 1013, která vlastníkům sousedících, resp. blízkých hrobů stanovují určité reciproční povinnosti. Smyslem těchto povinností by pak mělo být pokojné a nerušené…
