18
Výklad pojmu Provozování pohřební služby
ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
Dotaz:
Podle § 6 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění, (dále jen "zákon o pohřebnictví") platí, že provozování pohřební služby zahrnuje "činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků, jejich pohřbením a přepravou je koncesovanou živností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren".
Důvodová zpráva k § 6 zákona o pohřebnictví stanoví, že "Pohřební služba je pojímána jako souhrn činností spojených s pohřbením včetně převozů lidských pozůstatků z místa úmrtí pro zdravotnická zařízení."
V Příloze č. 3 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, je pojem "Provozování pohřební služby" vymezen jako "Poskytování služeb spojených se sjednáváním smlouvy o pohřbení, přepravou lidských pozůstatků, jejich uložením do rakve, úpravou, přechodným uložením v prostorách k tomu určených a pohřebním obřadem (pietním aktem) a další činnosti spojené s pohřbením, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací a zpopelňování lidských ostatků, úpravy popela a jeho ukládání do uren. Převozy lidských pozůstatků pro potřebu zdravotnického zařízení, policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení."
Konkrétně bych se chtěl dotázat, zda podle právního názoru Ministerstva pro místní rozvoj České republiky provozování pohřební služby dle výše uvedených definic zahrnuje rovněž případnou soustavnou činnost provozovanou obchodní společností samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, spočívající ve vypravování pohřbů zemřelých, sjednávání pohřbení a souvisejících služeb u provozovatelů pohřební služby, výkonu dalších činností a práv vypravitele pohřbu, jednání s provozovateli pohřební služby, dohledu nad realizací pohřebního obřadu (pietního aktu), komunikaci s příbuznými zemřelých v souvislosti se zajištěním jejich účasti na pohřebním obřadu (pietním aktu) a na smuteční hostině a organizaci smuteční hostiny, to vše za úplatu, dle příkazů zemřelých učiněných za jejich života a na základě písemných příkazních smluv uzavřených se zemřelými jako příkazci za jejich života.
Pro úplnost podotýkám, že předmětem podnikatelské činnosti by nebyly samotné služby poskytované na základě sjednaných smluv o pohřbení, služby spojené s přepravou lidských pozůstatků, jejich uložením do rakve, úpravou, přechodným uložením v prostorách k tomu určených a pohřebním obřadem (pietním aktem), provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací a zpopelňování lidských ostatků, úprava popela a jeho ukládání do uren, když tyto služby by byly poskytovány provozovateli pohřebních služeb sjednanými vypravitelem pohřbu.
Odpověď:
Autor odpovědi: ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
Vypravitel pohřbu, kterým se chce stát obchodní společnost na základě smlouvy se zemřelým, je podle mého názoru povinen pohřbít nejen podle vůle zemřelého, ale i podle vůle osob blízkých pozůstalých. Právnická osoba nemůže být osobou blízkou zemřelému (viz § 22 NOZ). To nejlépe dokládá institut státních pohřbů, při kterém platí, že ani stát v případě úmrtí prezidenta si nemůže pohřeb se státními poctami prosazovat autoritativně bez ohledu na pozůstalé, přestože by to měl zemřelý prezident se státem takto písemně dohodnuto za života (viz nadřazenost člověka nad zájmy společnosti nebo vědy – čl. 2 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně, Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb.). Obdobně anatomické ústavy nepitvají zemřelého, pokud si to pozůstalí nepřejí, přestože je zemřelý jejich smluvní klient (podepsal "darovací smlouvu" za svého života, ve které si přál sloužit po své smrti vědě).
Podle § 114 NOZ má každý právo "rozhodnout o svém pohřbu" kdykoli, pouze výslovně, nikoliv nutně písemnou formou. Může se tedy teoreticky stát, že vypravitelem pohřbu bude osoba blízká, určená zemřelým těsně před jeho úmrtím, přestože obchodní společnost před časem se zemřelým uzavřela o vypravení pohřbu smlouvu písemnou. V případě konkurence více vypravitelů pohřbu, bude rozhodovat o právu…
