23
Revize Úmluvy Rady Evropy č. 80
ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
Česká republika se v letních měsících prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "MMR") připojila k návrhu Evropského výboru pro právní spolupráci Rady Evropy a podporuje myšlenku odstranit požadavek zinkové rakve pro mezistátní silniční přepravu z Čl. 6 odst. 1 Dohody o převozu těl zemřelých (Štrasburk, 26. října 1973, dále jen "Dohoda" nebo "Úmluva Rady Evropy č. 80"). Dohoda za téměř 50 let své existence zestárla a volá po první novelizaci, která se týká jak ochrany veřejného zdraví, tak ochrany klimatu.
Od svého založení v roce 1963 je Evropský výbor pro právní spolupráci, The European Committee on Legal Co-operation, (dále jen "CDCJ"), normy stanovující orgán Rady Evropy, a to pro oblast veřejného a soukromého práva. Dohoda je mezinárodní smlouvou Rady Evropy (ETS č. 80). Pro Českou republiku platí díky iniciativě MMR od 24. února 2012. Upravuje pietní nakládání s lidskými pozůstatky v případě, že nebyly zpopelněny, a pokud byla potvrzena vůle ze strany blízkých pozůstalých převést je do země původního domova zemřelého.
Důvody pro zinek
Ve svém Čl. 6 Dohoda upřesňuje technické a sanitární požadavky kladené na rakev zejména v případě, že se jedná o leteckou přepravu. Podle Čl. 6 odst. 1 musí být alespoň jedna rakev nepropustná. Do vnější dřevěné rakve o síle stěn 20 mm musí být vložena další silná zinková nepropustná rakev, tzv. zinková vložka. Ta ovšem může být nahrazena "jiným rozkládajícím se materiálem". Nebo se použije silnější vnější dřevěná rakev o síle stěn minimálně 30 mm, kterou poté stačí vyložit slabou vrstvou zinku nebo tělo uložit do zinkové fólie.
Platné znění Dohody umožňuje členským státům uzavírat bilaterární dohody pro přeshraniční převoz. V rámci těchto dohod je již nyní možné upravit požadavky na repatriační rakve zcela jinak, než stanoví Čl. 6 uvedené Dohody. CDCJ však o takových oboustranných smlouvách nemá přehled. Česká republika se sousedními zeměmi žádnou bilaterární dohodu pro repatriaci zemřelých neuzavřela.
V zemině, zejména v silných minerálních kyselinách, se zinek ochotně rozpouští. Pokud je zinek v čistém stavu, rozpouštění v kyselinách a hydroxidech probíhá velmi pomalu, podobně jako u tvrdého dřeva. Jaký jiný materiál než zinek umožní spojit tyto klíčové vlastnosti pro bezchybnou repatriaci těl: pevnost, nepropustnost a zároveň postupnou samovolnou rozložitelnost v zemi? Běžně dostupný plast to určitě být nemůže, protože, bude-li pevný a nepropustný, těžko bude ekologicky rozložitelný a ke kremaci přátelský.
Důvody proti zinku
Odhlédneme-li od náročnosti získávání zinku a výroby zinkového plechu (sulfid zinečnatý reaguje s kyslíkem za vzniku oxidu zinečnatého a oxidu siřičitého), riziko působí mohutná zinková rakev během zpopelňování lidských pozůstatků. Vzniká bílý oxid zinečnatý. Za červeného žáru se zinek oxiduje také vodní parou a oxidem uhličitým, který se redukuje na oxid uhelnatý. Oxid uhelnatý je značně jedovatý. Spálením velkého množství zinku ohrožujeme nejen veřejné zdraví, ale i čistotu ovzduší a zároveň zkracujeme provozuschopnost kremační pece.
K hlavním důvodům pro změnu Čl. 6 Dohody bezesporu patří i nebezpečí nevyhovění přání zemřelého, zvláště pokud jím byla zvolena kremace. Většina provozovatelů krematorií totiž ve svých řádech zakazuje zpopelnění lidských pozůstatků, dokud se neprovede jejich přerakvení ze silné zinkové vložky do běžné jednoduché dřevěné kremační rakve. Zinková rakev jednou nepropustně uzavřená, zpravidla…
