27
Pohřebnictví jako první spustilo Jednotnou digitální bránu EU
ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
Jednotná digitální brána propojí systémy eGovernmentu v rámci Evropské unie. Jako první mezi českými ministerstvy v tomto propojení uspělo Ministerstvo pro místní rozvoj s agendou pohřebnictví.
Dne 21. listopadu 2020 byly Správcem katalogu služeb (Ministerstvo vnitra) jako první v rámci České republiky schváleny návrhy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na dvě veřejné služby v pohřebnictví:
1. Opatření hrobového místa
Každý má právo na uzavření nájemní smlouvy k hrobovému místu s provozovatelem veřejného pohřebiště na kterémkoli veřejném pohřebišti, pokud je zároveň vypravitelem pohřbu nebo hodlá na veřejné pohřebiště uložit zpopelněné lidské ostatky.
2. Rozhodnutí o pohřbu
Každý má právo požádat obec o úkon, který bude po smrti žadatele spočívat v tom, že obec, pokud na jejím území žadatel zemře a není-li osoba jemu blízká, rozhodne o způsobu pohřbení v souladu s vůlí žadatele.
Podrobněji viz Rozcestník agend , konkrétně agenda A32 Pohřebnictví platná od 21. listopadu 2020.
Dále MMR v listopadu 2020 vytvořilo pro pohřebnictví digitální bránu EU k bodu D. 6 Přílohy I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje Jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012. Tato brána popisující pravidla použitelná v případě úmrtí, včetně pravidel pro repatriaci tělesných ostatků do jiného členského státu, bude brzy i v anglickém jazyce zveřejněna na portal.gov.cz.
Níže vám nabízíme příklady pravidel platných v České republice v roce 2020, které budou v Jednotné digitální bráně EU v roce 2021 zveřejněny.
NahoruPohřeb a jeho organizace
Každý občan má právo zvolit si v souladu se zákonem především způsob pohřbení a jeho podrobnosti.
Každý občan má právo zvolit si v souladu se zákonem především:
-
způsob pohřbení (země/žeh),
-
podrobnosti pohřbu,
-
konkrétní místo,
-
výpravnost a druh pohřbu (církevní, občanský, bez obřadu apod.),
-
vybrat si a pronajmout hrobové místo na kterémkoli veřejném pohřebišti.
Provozovatel pohřební služby provede úpravu těla zemřelého, převoz a pohřeb osobně. Svěří-li provedení některých z těchto úkonů jinému subjektu, odpovídá za ně v plném rozsahu, jako by je prováděl sám. Smlouva příkazního typu s provozovatelem pohřební služby by ovšem měla mít písemnou formu a musí vždy obsahovat zejména:
NahoruPříkazní smlouva
Obsahem příkazní smlouvy uzavřené s provozovatelem pohřební služby, krematoria nebo veřejného pohřebiště podle občanského zákoníku musí být přesný popis a rozsah objednaných služeb, které musí poskytovatel služeb v pohřebnictví potvrdit a převzít za ně plnou odpovědnost. Od požadavků vypravitele pohřbu se může odchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné v zájmu vypravitele, nebo pokud nemůže obdržet včas jeho souhlas. Po realizaci pohřbu je příslušný poskytovatel služeb v pohřebnictví povinen předat smluvní straně (vypraviteli pohřbu) vyúčtování skutečně poskytnutých služeb.
Příkazce má ze zákona o ochraně spotřebitele právní nárok na vlastní kontrolu sjednaných služeb dle uzavřené smlouvy s příslušným provozovatelem. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním případných reklamací, o nichž musí rozhodnout nejdéle do 3 pracovních dnů.
NahoruSociální pohřeb
Obec je jediným povinným vypravitelem pohřbu včetně opatření hrobového místa. MMR hradí obcím účelně vynaložené náklady na pohřeb nemajetného zemřelého podle vyhlášky MMR č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení.
Žádost obce o náhradu pohřebních a hřbitovních výloh je třeba doložit výrokem notáře, který v roli soudního komisaře řízení o pozůstalosti zastavil pro nemajetnost zůstavitele. Je-li majetek nepatrný, nabídne jej soudní komisař obci jako odměnu za vypravení pohřbu. V případě, že bylo řízení o pozůstalosti ukončeno, je obec povinna vymáhat náklady pohřbu a hrobu po dědicích. Dědicové nemají nárok na vydání uložené urny na pohřebišti; předmětný urnový hrob si mohou pronajmout, pokud s tím provozovatel pohřebiště a nájemce souhlasí, popřípadě lze je požádat o exhumaci urny.
Pokud jde o nepatrný majetek zůstavitele, náleží obci jako odměna za vypravení pohřbu. U majetných zůstavitelů hradí obci náklady za pohřbení a zajištění hrobového místa dědicové (srov. ustanovení § 1701 občanského zákoníku).
NahoruInformace pro pozůstalé
Informujeme o postupu při předávání informací o úmrtí, o nálezu lidských pozůstatků mimo zdravotnické zařízení a při vypravení pohřbu.
Oznamovací povinnost má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl, nebo nalezl lidské pozůstatky a neví, zda úmrtí nebo jejich nález již byly oznámeny. Lidskými pozůstatky jsou mrtvé lidské tělo, jeho části a mrtvě narozené dítě.
Do 96 hodin od oznámení úmrtí převzetím listu o prohlídce zemřelého (část B2) je nutné zajistit pohřbení dle způsobu, který zemřelý vyjádřil za svého života (je-li přání zemřelého známo), objednáním služeb u provozovatele krematoria nebo veřejného pohřebiště.
Nález lidských pozůstatků mimo zdravotnické zařízení se oznamuje na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 nebo přímo praktickému lékaři v rámci jeho provozní doby nebo lékaři vykonávajícímu lékařskou pohotovostní službu, popřípadě lékaři, se kterým má místně příslušný krajský úřad pro tyto účely uzavřenu smlouvu (koronerovi).
Pohřbení lidských pozůstatků lze provést pouze uložením do hrobu nebo hrobky na veřejném či neveřejném pohřebišti, nebo zpopelněním v krematoriu. Odlišný způsob "pohřbení" na základě přání zemřelého nebo pozůstalých nemůže být respektován (například uložení těla do vody nebo do hrobu na soukromém pozemku). Anatomicko-patologický odpad vzniklý u poskytovatelů zdravotních služeb se nepohřbívá, a to ani tehdy, pokud jej kdokoli pohřbít přikazuje. Tento zákaz se týká také kadáverů zvířat ze zájmového chovu, tzv. domácích mazlíčků, které ukládáme do veterinární spalovny či na zahraboviště, lidově řečeno do zvířecího krematoria nebo na zvířecí hřbitovy.
NahoruDarování těla pro vědu, výzkum a výuku
Nezištné darování těla po smrti pro lékařské potřeby je oprávněné a záslužné. Darovaná těla jsou na náklady zdravotnického zařízení po několika letech zpopelněna v krematoriu. Zpravidla je za ně sloužena jednou ročně ekumenická bohoslužba a rekviem.
Podmínky darování:
1. Darovací smlouva s konkrétním zdravotnickým zařízením.
2. Prokazatelný písemný souhlas zanechaný ve zdravotnické dokumentaci.
V případě, že zemřelý za svého života nevyjádřil prokazatelně svou vůli, může…
