dnes je 30.12.2024

Input:

Mobilní chladicí zařízení v pohřebnictví: Kde končí flexibilita a začíná riziko?

3.12.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

49
Mobilní chladicí zařízení v pohřebnictví: Kde končí flexibilita a začíná riziko?

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.

Pohřební služba se rozrůstá a zamýšlí otevřít několik dalších poboček v různých městech. Nyní má vlastní chladicí zařízení na jedné pobočce a další využívá smluvně. Představa je taková, že pokud bude mít více klientů například v příhraničí, tak by zařízení přesunula do tamní provozovny. Přesuny by se děly dle potřeby, například jedenkrát za půl roku či za rok. Prostory by byly k tomuto účelu zkolaudované a splňovaly by nezbytné požadavky, byla by provedena revize chladicího zařízení a aktualizace provozního řádu. Může udělit krajská hygienická služba pohřební službě souhlas, aby tímto navrhovaným způsobem využívala "mobilní" chladicí zařízení?

Kolaudace provozovny, v níž je umístěno aktivní chladicí a mrazicí zařízení pro těla zemřelých, by měla příslušná krajská hygienická stanice provádět s ohledem na celý areál a širší souvislosti, protože se jedná o důležitý prvek kritické infrastruktury dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Narušení její funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a zdraví osob.

Přísněji se v průběhu kolaudace posuzuje márnice u provozovatele pohřební služby než u poskytovatele zdravotních služeb. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, totiž neukládá poskytovatelům zdravotních služeb, až na výjimky,1 povinnost "mít zřízené márnice". Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v § 90 stanoví, že tělo zemřelého musí být ve zdravotnickém zařízení v době, kdy na něm nejsou prováděny žádné úkony, uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí 0 °C až +5 °C. V případě, kdy doba uložení těla ve zdravotnickém zařízení od zjištění úmrtí přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav těla zemřelého, musí být tělo zemřelého uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C. Kapacita těchto zdravotnických zařízení není zákonem stanovena.

Márnice provozovaná pohřební službou pro účely pohřbení je nikoli pouze "zařízení" nebo "prostora", jako je tomu ve zdravotnictví, ale místnost o minimální kapacitě třech míst pro tři rakve,2 provozovaná za určitých podmínek stanovených povinně ze zákona v provozním řádu. Na rozdíl od nemocniční márnice je, opět za určitých podmínek stanovených povinně ze zákona v provozním řádu pohřební služby, přístupná pozůstalým [srov. § 7a písm. b) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví]. S ohledem na pozůstalé márnice pohřební služby nesmí působit traumatizujícím dojmem, měla by mít snadno omyvatelné stěny, nepropustnou podlahu (s instalovanou vpustí/gulou), odpovídající osvětlení, poblíž přívod pitné a teplé vody (lze i voda jiné jakosti), větrání, zabezpečení proti hmyzu. Je-li místnost prázdná, sama o sobě by měla být zcela bez zápachu. Samozřejmost je zákaz nadlimitního hluku. Provozovna musí splňovat požadavky na pracoviště dle ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Jedná se tedy o místnost sanitárně uzpůsobenou pro přechodné ukládání lidských pozůstatků, jejíž integrální součástí je samotné chladicí a mrazící zařízení, viz čl. 7.2.3.1 ČSN EN 15017/2020 Pohřební služby – Požadavky. Dle čl. 7.2.3.4 této evropské technické normy se musí od chladicího zařízení rozlišit samotná chladicí jednotka pro rakve. Z toho vyplývá, že mít k dispozici chladicí a mrazicí zařízení v souladu s § 6 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (zákon o pohřebnictví) ve znění pozdějších předpisů, znamená mít pronajatou vhodně osvětlenou a odvětranou místnost, komoru se stěnami, stropem, dveřmi, větracími šachtami a případně i okny, v níž je trvale uložen funkční mobilní chladicí či mrazicí box (neosvětlený a nevětratelný). Jakmile se taková chladicí či mrazicí jednotka z místnosti na dobu delší tří dnů odstraní, provozovatel pohřební služby je povinen zajistit náhradní vhodnou místnost v okolí, změnit svůj provozní řád a zajistit jeho schválení u příslušné krajské hygienické stanice – viz § 7 odst. 1 písm. b) zákona o pohřebnictví.

Dvě samostatné provozovny pohřební služby pro přechodné ukládání lidských pozůstatků nemohou být zkolaudovány, jestliže jedna místnost chladicí zařízení neobsahuje a druhá naopak disponuje zařízením pouze na přechodnou dobu. Technické řešení chladicího zařízení jako mobilní chladicí jednotky není možné oddělovat od celkového provozu pohřební služby, která je zároveň původcem nebezpečného odpadu. Určitý odpad z provozu pohřební služby vykazuje stejné vlastnosti a rizika jako odpad ze zdravotní péče. Vyžaduje proto i shodné nakládání. Jedná se například o odpady kontaminované lidskou krví, sekrety nebo výkaly (použité vaky na zemřelé, obvazový materiál, jednorázové holicí strojky, hřebeny, ochranné pomůcky zaměstnanců apod.).

Řád pro provozování pohřební služby musí obsahovat postup při sběru tohoto nebezpečného odpadu. Dokument musí odpovídat požadavkům § 89 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a být v souladu s přílohou č. 48 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Odpad pohřební služby vzniká zejména při svlékání těla zemřelého ze šatů, ve kterých byl zemřelý ponechán či nalezen. I kdyby se tedy pohřbení konalo v den úmrtí, a tělo by nemuselo být přes noc chlazeno, jeho svlečené šatstvo, bylo-li kontaminováno, být chlazeno přes noc musí, a to v označené uzavřené nádobě a v plastovém pytli.3

Pro transport dlouhodobě používaných boxů pro přechodné ukládání těl zemřelých by krajská hygienická stanice musela stanovit podmínky, protože samotný mobilní box je po čase kontaminovaný krví a tekutinami z těl zemřelých. V této souvislosti vyvstávají i další otázky: v jakém vozidle a za jakých bezpečnostních opatření by se musel dálkový převoz uskutečnit, zda transport mohou realizovat pouze dva zaměstnanci pohřební služby, jaké ochranné pomůcky by měli použít, jak postupovat při havárii transportního vozu apod.

Dalším důvodem, proč nelze provést transport mobilní chladicí jednotky legálně, je ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb. a § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. V případě potřeby je totiž

Nahrávám...
Nahrávám...