24
K novele zákona o zdravotních službách
ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
V srpnu 2020 předložilo Ministerstvo zdravotnictví ČR do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Tato novela především nově upravuje institut dříve vysloveného přání. Upravuje možnost ukončit kontinuální přístrojovou orgánovou podporu. Její ukončení v podstatě vede k aktivnímu způsobení smrti pacienta. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR se již ve vnitřním připomínkovém řízení zásadně postavila proti tomuto návrhu a trvá na tom, že současná úprava je dostatečná. Pokud by došlo k navrhované změně, jsme zase další krůček blíže eutanázii.
Připomínka k § 2 odst. 2 zákona o zdravotních službách
Podívejme se na tuto velkou novelu zákona o zdravotních službách prizmatem posledních věcí člověka v období pandemie, tj. z pohledu státní agendy pohřebnictví. Naše první zásadní připomínka směřuje mimo novelizační body, totiž k § 2 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Navrhujeme uvést nový novelizační bod ve znění: "V § 2 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: "d) nakládání s tělem zemřelého s vysoce nakažlivou nemocí v rozsahu stanoveném v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví4),". K nakládání s tělem zemřelého s vysoce nakažlivou nemocí, tj. jeho uložení do speciálního transportního vaku a konečné rakve, jsou způsobilí podle mého názoru pouze zdravotničtí pracovníci. Viz typové činnosti složek integrovaného záchranného systému 16/A1. Dále doporučujeme postupovat podle vládou schválené směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb.
Mezinárodní zdravotnické předpisy
Dále vycházím z mezinárodních zdravotnických předpisů. Jedná se zejména o předpis WHO International Health Regulations upravující postup pohřbívání zemřelých při virech Ebola nebo Marburg. Za vysoce nakažlivé nemoci (VNN) jsou považovány především hemoragické horečky (viry Lassa, Marburg a Ebola), variola, SARS, ptačí chřipka, antrax, cholera, skvrnivka, Creutzfeldtova-Jakobova choroba, tuberkulóza a mor. Patogeny jsou definovány jako mikroorganismy (bakterie, viry, parazité, houby) a další agens (například priony nebo rekombinantní mikroorganismy), které mohou vyvolat onemocnění lidí nebo zvířat.
Pro přepravu se humánní patogeny značí mezinárodním kódem UN 2814. Jejich přehled je uveden v příloze 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Zajištění bezpečné přepravy jak mikroorganismů, tak těla zemřelého, který je obsahuje, vyžaduje dodržování pokynů stanovených mezinárodními i národními předpisy. Je nutné si uvědomit, že odpovědnost za zajištění správné prohlídky infekčního těla zemřelého, jeho označení, zarakvení a dokumentace určené k přepravě nese vždy odesílatel, tj. v našem případě lékař v roli poskytovatele zdravotních služeb.
Speciální odbornost poskytovatele zdravotních služeb
Už dlouhodobě upozorňuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen "MMR") na to, že poskytovatel zdravotních služeb zajišťující soustavně prohlídky těl zemřelých by měl mít speciální odbornost. Jakou specializaci předloží pro udělení oprávnění dle § 84 odst. 2 písm. b) návrhu novely? Podle mého názoru to bude muset být řešeno novelou vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Není zřejmé, proč by na základě tohoto ustanovení mohl kraj uzavřít smlouvu pouze s poskytovatelem, který provádí výhradně prohlídky těl zemřelých, tzn. s poskytovatelem, který má oprávnění jen pro zdravotní službu prohlídka těl zemřelých, a který nemá oprávnění k poskytování jiných zdravotních služeb. Důvodová zpráva uvádí, že uvedené ustanovení nijak kraje neomezuje v uzavírání smluv s jinými poskytovateli, kteří mají oprávnění k poskytování i jiných zdravotních služeb – z textu tohoto ustanovení však taková možnost nevyplývá.
Zajištění prohlídky těla zemřelého bez zbytečného odkladu
K tomuto ustanovení velmi dobře připomíná Kraj Vysočina, že v praxi se u prohlídek těl zemřelých objevují mnohahodinové prodlevy, které jsou v rozporu s etikou a pietou zemřelého. Navrhuje následující znění úvodní věty v § 84 odst. 2: "(2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni bez zbytečného odkladu zajišťovat".
Části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb
A nyní zásadní připomínka MMR k samotné novele, k čl. I novelizačního bodu 193. Novela navrhuje, aby se "s částmi těla odebranými v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, s plodovým vejcem, plodovým lůžkem nebo těhotenskou sliznicí, o které projevil pacient nebo rodička zájem a byly vydány k pohřbení, zacházelo postupem podle zákona o pohřebnictví tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví".
Předkladatel vložení předmětné věty nijak neodůvodnil a předem neprojednal s gestory souvisejících zákonů, tedy přinejmenším s MMR coby gestorem zákona o pohřebnictví. Není mně jasný účel ani cíl předmětné právní úpravy. Zákon o pohřebnictví pro své účely zakázal od své účinnosti (2002) do dnešních dnů pohřbívání částí těl odebraných v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, plodového vejce, plodového lůžka nebo těhotenské sliznice [viz § 2 písm. a),…
